Stříbrná écu z Paříže
Stříbrná écu z Paříže jsou velké francouzské královské mince tolarové velikosti, které razila pařížská mincovna a označovala je písmenem A. Stříbrné écu zavedl Ludvík XIII. roku 1641 v hodnotě tří livrů, v 18. století platilo šest livrů a razilo se až do revoluce, kdy ho vystřídal desítkový frank.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux...
Stříbrný écu z roku 1764 ražený v Lyonu za vlády Ludvíka XV. nese charakteristický portrét „s čelenkou“ – symbol klasicistní elegance a mocenské kontinuity Francie v období před...
Stříbrný écu z roku 1727 typu „aux branches d'olivier“, ražený v Grenoble, je vzácnou památkou na začátek vlády Ludvíka XV. s omezeným nákladem pouhých 67 338 kusů.
Stříbrný écu z roku 1765 ražený za vlády Ludvíka XV. představuje klasickou ukázku francouzské královské numismatiky vrcholného absolutismu 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Písmenné značky královských mincoven zavedlo nařízení z roku 1540 a Paříž v nich dostala písmeno A, které na écu stojí pod znakem na rubu. Ludvík XIII. dal do pařížské mincovny instalovat strojní ražbu a roku 1641 zavedl stříbrnou minci velikosti tolaru, nazývanou zprvu louis d'argent a později écu.
V 18. století se écu ustálilo na hodnotě šesti livrů a vážilo asi 29,5 g stříbra ryzosti 11/12. Vedle celého écu se razila polovina, čtvrtina a osmina; na líci nesly poprsí krále, na rubu královský znak.
Poslední écu se razila roku 1793. Měnová reforma roku 1795 je nahradila stříbrnou pětifrankovkou a šest livrů se přepočítávalo na 5,93 franku; pětifrankovkám se ve Francii ještě dlouho říkalo écu.
