Stříbrná écu
Stříbrná écu je velká francouzská mince, kterou roku 1641 zavedl Ludvík XIII. a která byla až do revoluce hlavní stříbrnou mincí království. Od roku 1726 platila 6 livrů a razila se v řadě královských mincoven. Po přechodu na desetinný frank v roce 1795 převzala její místo stříbrná pětifranková mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux...
Stříbrný écu z roku 1764 ražený v Lyonu za vlády Ludvíka XV. nese charakteristický portrét „s čelenkou“ – symbol klasicistní elegance a mocenské kontinuity Francie v období před...
Stříbrný écu z roku 1727 typu „aux branches d'olivier“, ražený v Grenoble, je vzácnou památkou na začátek vlády Ludvíka XV. s omezeným nákladem pouhých 67 338 kusů.
Ovládací prvky výpisu
Jméno écu, tedy štít, nesla francouzská mince už od roku 1266, kdy ji zavedl Ludvík IX. Svatý – tehdy však šlo o minci zlatou. Stříbrné écu vzniklo až při měnové reformě Ludvíka XIII. roku 1641 jako velká mince velikosti tolaru, zprvu nazývaná louis d'argent. Razilo se ze stříbra o ryzosti 11/12, obsahovalo asi 25 g ryzího kovu a platilo 3 livry.
Za Ludvíka XIV. se hodnota écu opakovaně měnila a starší mince se přerážely novými razidly se zvýšenou jmenovitou hodnotou, z čehož měla královská pokladna zisk. Ustálení přinesla reforma roku 1726 za Ludvíka XV.: nové écu obsahovalo zhruba 27 g ryzího stříbra a platilo 6 livrů. Vedle něj se razily díly v hodnotě poloviny, čtvrtiny a osminy écu.
Od roku 1726 obklopují korunovaný štít s liliemi na rubu olivové ratolesti a opis SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM. Portrét Ludvíka XV. se během vlády několikrát změnil, nejznáměji na podobu s páskou ve vlasech; Ludvík XVI. si typ s olivovými ratolestmi ponechal. Mincovnu označuje písmeno na rubu pod štítem, například A pro Paříž, D pro Lyon, Z pro Grenoble nebo L pro Bayonne.
Francouzská écu obíhala i za hranicemi; v jižním Německu se jim podle věnce ratolestí říkalo Laubtaler. Za revoluce se ještě razila écu s titulem krále Francouzů, roku 1795 však Francie přešla na desetinný frank. Écu se přepočítávalo na 5,93 franku a jeho místo převzala stříbrná pětifranková mince, které se lidově dál říkalo écu.





