Stříbrná escuda
Stříbrná escuda patří ke dvěma pozdějším měnám tohoto jména. Španělsko razilo stříbrné desetinné escudo za Isabely II. v letech 1864–1868, Portugalsko po zavedení escuda roku 1911 v oběžných mincích do 50. let 20. století a potom už jen v pamětních ražbách až do příchodu eura v roce 2002.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Jméno escudo (štít) se po staletí pojilo se zlatem: první španělské escudo z let 1535–1537 byla zlatá mince a zlatá escuda Španělsko razilo až do 30. let 19. století. Stříbrné escudo je proto mladší jev. Vzniklo teprve tehdy, když se staré jméno přeneslo na novou desetinnou měnovou jednotku, nejprve ve Španělsku a potom v Portugalsku.
Ve Španělsku zavedla královna Isabela II. roku 1864 escudo jako desetinnou jednotku o hodnotě deseti reálů, dělenou na 100 céntimů. Z jeho mincí byly stříbrné 1 a 2 escuda a drobné 10, 20 a 40 céntimů, zlato zůstalo jen pro 2, 4 a 10 escud. Měna vydržela pouhé čtyři roky: po revoluci roku 1868 ji nahradila peseta v poměru 2,5 pesety za escudo a stříbrná escuda tím skončila.
Portugalsko přijalo escudo po pádu monarchie roku 1911 místo reálu (1 000 réis za escudo). Stříbrné bylo nejprve 1 escudo a jeho centavové díly z let 1912–1916, od roku 1932 pak 2½, 5 a 10 escud. Desetiescudová mince se razila do roku 1955, ke konci se sníženým obsahem stříbra, a od 60. let ji v oběhu vystřídal měďnikl. Stříbro se potom vracelo už jen v pamětních ražbách, například k 125. výročí Portugalské banky v roce 1971. Escudo nahradilo v roce 2002 euro.





