Stříbrná eura
Stříbrná eura jsou sběratelské mince států eurozóny ražené ze stříbra od zavedení eurového oběživa roku 2002. Na rozdíl od oběžných euromincí nejsou společné pro celou unii: vydává je každý stát sám, s vlastními motivy i nominály, a zákonným platidlem jsou jen v zemi, která je vydala.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Oběžné euromince ze stříbra nikdy nebyly – ani ty nejvyšší, jedno a dvě eura, nemají drahý kov. Stříbro zůstalo sběratelským a pamětním ražbám, které eurozóna ponechala v pravomoci jednotlivých států. Proto se na nich objevují i nominály, které v oběhu nejsou: vedle 5, 10 a 20 eur třeba 12 eur ve Španělsku.
Část zemí vydávala stříbrné mince za nominální hodnotu přímo v bankách – Německo desetieurovky, Rakousko pětieurovky a desetieurovky, Španělsko dvanáctieurovky. Model narazil, když cena stříbra vzrostla a kov v minci se přiblížil nominálu. Německo proto nejdřív snížilo ryzost desetieurových mincí a od roku 2016 vydává stříbrné mince v nominálu 20 eur, zatímco pětieurovka dostala jádro z obecného kovu s průhledným plastovým kroužkem.
Stříbrné eurové mince nesou domácí tradice svých zemí. Rakouská stříbrná pětieurovka má devítiúhelníkový tvar podle počtu spolkových zemí, Nizozemsko věnovalo stříbrné mince událostem královského rodu, například svatbě korunního prince Viléma Alexandra roku 2002, a Slovensko vydává stříbrné pamětní desetieurovky a dvacetieurovky. Česká stopa se objevuje na německé desetieurovce 2008 ke 125. výročí narození Franze Kafky, kde je vedle jeho portrétu pražská katedrála svatého Víta.





