Stříbrné forinty Františka Josefa I.
Stříbrné forinty Františka Josefa I. jsou uherské zlatníky rakouské měny z let 1857–1892, od roku 1868 s maďarským opisem a vlastním uherským znakem. Forint vážil 12,346 g, měl ryzost 900/1000 a dělil se na sto krejcarů; razily ho mincovny v Kremnici (K. B.) a do roku 1871 i v Karlsburgu (GY. F.).
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
František Josef I. (1830–1916) vládl od roku 1848, uherským králem byl korunován roku 1867. Za jeho vlády zavedla vídeňská mincovní smlouva z roku 1857 rakouskou měnu: z 500 g ryzího stříbra se razilo 45 zlatníků, takže zlatník vážil 12,346 g při ryzosti 900/1000 a obsahoval 11,111 g ryzího stříbra. Nově se dělil desetinně, na sto krejcarů; Maďaři mu říkali forint.
Po vyrovnání dostaly Uhry od roku 1868 vlastní typy mincí. Stříbro neslo hlavu panovníka s opisem FERENCZ JÓZSEF A. CZÁSZÁR a na rubu uherský znak s korunou drženou dvěma okřídlenými génii, opis MAGYAR ORSZÁG AP. KIRÁLY a značky K. B. pro Kremnici (Körmöczbánya) nebo GY. F. pro Karlsburg (Gyulafehérvár). Koncem roku 1869 dostal rub korunovaný spojený znak Uher, Sedmihradska, Chorvatska, Slavonie a Dalmácie a opis MAGYAR KIRÁLYSÁG.
Mincovna v Karlsburgu zanikla roku 1871 a forinty dál razila Kremnice. Korunová měna z roku 1892 přepočetla zlatník na dvě koruny; Kremnice si jako jediná uherská mincovna ponechala na mincích značku K. B. i v nové měně.





