Stříbrné forinty
Stříbrné forinty patří ke dvěma měnám. Do roku 1892 byl forint maďarským jménem rakouského zlatníku a od roku 1868 měl vlastní uherské typy z Kremnice se značkou K. B. Novodobý forint z roku 1946 měl stříbrnou pětiforintovou minci jen v letech 1946–1947, později už jen pamětní stříbrné ražby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Stříbrné forinty nesou jméno odvozené od florentského zlatého florénu, v maďarštině se však ustálilo pro stříbrný zlatník. V letech 1857–1892 platila v celé monarchii rakouská měna a její zlatník o 100 krejcarech, ražený ze stříbra ryzosti 900/1000 o hmotnosti zhruba 12,35 g, se v Uhrách nazýval forint a krejcar krajcár.
Po rakousko-uherském vyrovnání dostaly uherské mince od roku 1868 vlastní podobu. Stříbrný forint nesl hlavu Františka Josefa I. s maďarským opisem a na rubu uherský znak s korunou drženou dvěma anděly, od konce roku 1869 spojený znak zemí uherské koruny. Razila ho Kremnice se značkou K. B. a do svého zániku roku 1871 i sedmihradský Karlsburg se značkou GY. F. Korunová měna roku 1892 forint nahradila; zlatník se přepočítával na dvě koruny.
Jméno forint se vrátilo roku 1946, kdy nová měna nahradila inflací zničené pengő. Jedinou stříbrnou oběžnou mincí byla pětiforintová s portrétem Lajose Kossutha z let 1946 a 1947, záhy stažená z oběhu. Pak se stříbro vrátilo jen do pamětních mincí, například pětisetforintové k mistrovství světa ve fotbale 1982 z roku 1981, a krátce i do oběhu: dvousetforintová mince s portrétem Ference Deáka z počátku devadesátých let obsahovala stříbro ryzosti 500/1000 a roku 1998 byla stažena.





