Stříbrné franky Jana II. z Lichtenštejna
Stříbrné franky Jana II. z Lichtenštejna jsou mince z roku 1924, kdy knížectví po přijetí švýcarské měny razilo vlastní stříbrný půlfrank, frank, dvoufrank a pětifrank podle švýcarského vzoru. Šlo o první lichtenštejnské franky vůbec. Z šedesáti tisíc jednofranků byla většina později roztavena.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná stříbrná mince 1 frank z Lichtenštejnska z roku 1924 s portrétem knížete Johanna II., ražená podle návrhu francouzského rytce Gustava Deloye, je ceněným sběratelským...
Ovládací prvky výpisu
Jan II. z Lichtenštejna (1840–1929) vládl knížectví sedmdesát let, od roku 1858 až do své smrti. Za jeho vlády prošlo Lichtenštejnsko dvěma měnovými změnami. Měnová reforma roku 1898 zavedla lichtenštejnskou korunu dělenou na sto haléřů a kníže nechal razit stříbrné jednokoruny, dvoukoruny a pětikoruny a zlaté deseti- a dvacetikoruny. Po rozpadu Rakouska-Uherska však koruna ztratila stabilitu a knížectví od roku 1920 přešlo na švýcarský frank; koruny byly staženy v srpnu 1920.
Měnová reforma z 26. května 1924 pak frank dělený na sto rappenů zakotvila jako zákonnou měnu. V tomtéž roce dal Jan II. razit vlastní stříbrné mince v hodnotách ½, 1, 2 a 5 franků. Podobně jako většina lichtenštejnských franků obsahovaly stejné množství drahého kovu jako švýcarské mince téže hodnoty; švýcarské jedno- a dvoufranky se tehdy razily ze stříbra ryzosti 835/1000. Líc nese knížecí portrét, rub korunovaný knížecí znak.
Jednofrank z roku 1924 je s nákladem 60 tisíc kusů nejvyšší ražbou lichtenštejnských franků vůbec, z toho však bylo 45 355 kusů později roztaveno. Jeho nástupce František I. už oběžné stříbro nerazil, protože mincí jeho předchůdce bylo v oběhu dost; od té doby vydávalo Lichtenštejnsko franky jen jako sběratelské a pamětní ražby.
