Stříbrné gigliáty Roberta I. z Anjou
Stříbrné gigliáty Roberta I. z Anjou jsou neapolské mince z let 1309–1343. Gigliáto zavedl jeho otec Karel II. roku 1303 jako těžší minci z téměř ryzího stříbra; Robert ho dal razit v obrovském množství na placení válek a od roku 1330 také v Provenci. Mince o asi 4 g stříbra se rozšířila po celém Středomoří.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Gigliáto, úředně karlín (carlino), zavedl v Neapolském království roku 1303 Karel II. z Anjou. Ražbu zlatých mincí tehdy zastavil a dosavadní stříbrný saluto nahradil těžší stříbrnou mincí. Jeho třetí syn a nástupce Robert I. z Anjou, zvaný Moudrý, vládl v letech 1309–1343 a v ražbě otcova typu pokračoval.
Mince vážila asi 4 g stříbra o ryzosti kolem 930/1000 a obsahovala tedy asi 3,7 g ryzího kovu; z libry se razilo 80 kusů. Průměrem asi 24 mm odpovídala francouzskému tournoskému groši, hlavní stříbrné minci tehdejší západní Evropy. Stálá vysoká ryzost byla odpovědí na předchozí potíže: neapolské stříbro se ořezávalo a padělalo, kolovaly zvěsti o zhoršování mince a ražby odcházely ze země.
Líc ukazuje krále na trůnu se lvy po stranách, se žezlem a říšským jablkem, rub kříž s liliemi na koncích ramen i v úhlech – podle lilií (provensálsky gillat) dostala mince jméno. Opis rubu HONOR REGIS IVDICIVM DILIGIT pochází z 99. žalmu. Robert stál v čele guelfů, papežské strany v Itálii, a tažení proti ghibellinům platil ražbou obrovského množství gigliát. Od roku 1330 je razil i v Provenci, která patřila rodu Anjou.
Bankéři, kteří spravovali neapolské mincovny, obchodovali i v Levantě, a poklady ukazují, že tam mnoho gigliát skončilo. Ve východním Středomoří je napodobovali i turečtí emírové a z provensálských ražeb vycházely mince johanitů na Rhodu. Teprve za Ladislava Neapolského (1386–1414) donutil nedostatek stříbra přejít na poloviční a čtvrtinová gigliáta.
