Stříbrné gigliaty z Neapole
Stříbrné gigliaty z Neapole jsou stříbrné mince neapolských králů z rodu Anjou ražené v hlavním městě království, které zavedl Karel II. Neapolský roku 1303. Gigliato, úředně carlino, vážilo asi 4 g téměř čistého stříbra a jeho ražbu ve velkém rozsahu rozvinul Robert I. Neapolský (vládl 1309–1343).
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Gigliato dostalo jméno podle lilií (italsky gigli) na rubu: kříž má na koncích ramen i v úhlech liliové květy. Na líci sedí král na trůnu zdobeném lvy, s žezlem a říšským jablkem s křížem. Rubní opis HONOR REGIS IVDICIVM DILIGIT pochází z Žalmu 99. Mince vážila asi 4 g stříbra ryzosti 929/1000.
Robert I. Neapolský razil gigliaty ve velkém množství, aby financoval svá tažení jako vůdce guelfské strany; od roku 1330 se razily i v Provenci. Mince se stala vzorem v celém Středomoří – napodobovali ji turečtí emírové, ostrov Chios i johanité na Rhodu a v Uhrách převzal její lícní obraz Karel I. Robert z Anjou.
