Stříbrné groše Ferdinanda I. Habsburského
Stříbrné groše Ferdinanda I. Habsburského jsou poslední pražské groše, ražené v letech 1526–1547 hlavně v Kutné Hoře, v menší míře v Praze a v Jáchymově. Od roku 1533 nesou letopočet. Obsahovaly už jen zlomek stříbra prvních grošů a v oběhu postupně ustoupily těžké minci z dobrého stříbra – tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand I. Habsburský (1503–1564), český král od roku 1526, byl posledním panovníkem, který razil pražský groš. Mince si po více než dvou stoletích zachovala týž obraz – českou korunu s opisem FERDINANDVS PRIMVS DEI GRATIA REX BOEMIE a dvouocasého lva s opisem GROSSI PRAGENSES. Groše z prvních let vlády jsou bez letopočtu, od roku 1533 jej nesou; poslední ročník je 1547.
Za Václava II. obsahoval groš kolem 3,5 g ryzího stříbra, Ferdinandovy groše v průměru jen asi 1,13 g. Úbytek nebyl dílem jediného panovníka: hmotnost i ryzost klesaly už od 14. století a jagellonští předchůdci razili groše o hmotnosti kolem 2,7 g s ryzostí jen málo nad polovinou. Od čtyřicátých let 16. století musel groš soupeřit s tolarem, velkou mincí z dobrého stříbra, a v tomto souboji prohrál.
Hlavní mincovnou zůstala Kutná Hora. V Praze ražbu grošů vedl mincmistr Kašpar Sauermann a známe ročníky 1535, 1539, 1542 a 1544. Jáchymov, kde se v letech 1527–1529 razil zvláštní nový groš s opisem GROSSVS NOVVS, přidal klasické pražské groše jen v letech 1543 a 1544. Na samém konci, roku 1547, se v Kutné Hoře a výjimečně v Praze razil lehký pražský groš o hmotnosti 1,47 g, se lvem v kosočtverečné mříži.
Tím ražba pražských grošů skončila; na lehký groš navázal až bílý groš Maxmiliána II. z roku 1573. V oběhu však Ferdinandovy groše vydržely skoro sto let – platnost zrušil teprve patent Ferdinanda III. z 26. září 1644 a ještě dva týdny se měnily za tři krejcary.





