Stříbrné groše Ludvíka II. Hesenského
Stříbrné groše Ludvíka II. Hesenského razil lantkrabě Dolního Hesenska v letech 1458–1471. Navazovaly na hesenské štítové groše jeho otce Ludvíka I. podle míšeňsko-saského vzoru a nesou hesenského lva doplněného drobnými erby hrabství Nidda a Ziegenhain. Groš byl tehdy největší hesenskou stříbrnou mincí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný knížecí groš z období vlády Ludvíka II. Hesenského představuje typickou ražbu pozdního středověku. Mince dokumentuje regionální mincovnictví Svaté říše římské a odráží...
Ovládací prvky výpisu
Ludvík II. Hesenský, zvaný Svobodomyslný (1438–1471), vládl od roku 1458 Dolnímu Hesensku se sídlem v Kasselu, zatímco Horní Hesensko s Marburkem připadlo jeho mladšímu bratrovi Jindřichovi III. Hesenský groš té doby vycházel ze sousedního Saska, s nímž byl rod sešvagřen.
Ludvíkův otec Ludvík I., švagr saského kurfiřta Fridricha II., se v listopadu 1436 připojil k saské mincovní reformě a dal razit hodnotné groše, z nichž dvacet mělo platit jeden rýnský zlatý. Jako první hesenský lantkrabě razil štítové groše s hesenským lvem; pro malou korunku nad lvím štítem se jim říká korunované groše.
Groše Ludvíka II., zvané dvouštítové, napodobují míšeňský groš s landsberským štítem. Na jedné straně drží vzpínající se hesenský lev štítek hrabství Nidda, na druhé je nad liliovým křížem ve čtyřlistu štítek hrabství Ziegenhain – oba erby nahradily landsberské kůly saského vzoru. Opis jmenuje Ludvíka z Boží milosti lantkraběte hesenského a minci označuje jako groš lantkraběte hesenského.
