Stříbrné groše Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Stříbrné groše Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského jsou mariánské groše a jejich násobky z doby vévody, který vládl v letech 1666–1704, od roku 1685 spolu s bratrem Antonem Ulrichem. Říšský tolar platil v brunšvických zemích 36 mariánských grošů, šestigroš tedy šestinu tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Velmi zachovalý exemplář této historicky významné středověké...
Rudolf August (1627–1704) byl od roku 1666 vévodou brunšvicko-lüneburským a knížetem brunšvicko-wolfenbüttelským. Vládu brzy přenechal mladšímu bratru Antonu Ulrichovi, kterého roku 1667 jmenoval místodržitelem a roku 1685 rovnoprávným spoluvladařem. Mince z doby jejich společné vlády proto nesou jména obou bratrů.
Mariánský groš se poprvé razil roku 1505 v Goslaru a jméno dostal podle obrazu Panny Marie. První ražby byly z osmilotového stříbra, tedy zhruba poloviční ryzosti, a v průběhu 16. století jejich obsah stříbra klesal dál. V Brunšviku od roku 1623 obraz Madony ustoupil údaji o hodnotě s dovětkem „z ryzího stříbra“.
Za Rudolfa Augusta se brunšvická mince od roku 1668 řídila mincovní úmluvou ze Zinny a od roku 1687 přešla na lipskou stopu, podle níž se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 12 tolarů. Šestigroš, tedy 6 mariánských grošů, odpovídal šestině tolaru.
Mince se razily mimo jiné v hornoharcovském Zellerfeldu, kde mincovna pracovala v letech 1601 až 1789.





