Stříbrné groše Vladislava II. Jagellonského
Stříbrné groše Vladislava II. Jagellonského jsou pražské groše z let 1471–1516, ražené v Kutné Hoře v tak velkém množství, že patří k nejběžnějším pražským grošům vůbec. Jejich ryzost postupně klesala zhruba z 563/1000 na 428/1000 a s bílými penězi a haléři tvořily pevnou soustavu drobné mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vladislav II. Jagellonský byl zvolen českým králem roku 1471 a převzal mincovní soustavu Jiřího z Poděbrad, který roku 1469 obnovil ražbu pražských grošů v Kutné Hoře. Za Vladislavovy vlády dosáhla těžba kutnohorského stříbra druhého, i když nižšího vrcholu. Král dal rozšířit královskou mincovnu ve Vlašském dvoře a groše se razily v takovém množství, že se dodnes dochovaly hojněji než groše kteréhokoli jiného panovníka.
Stříbra v groši ubývalo. Kusy z Vladislavovy doby váží kolem 2,7 g a ryzost klesala zhruba z 563/1000 na 428/1000, hluboko pod 933/1000 prvních grošů Václava II. Obraz se přitom neměnil: na líci koruna se jménem krále a titulem DEI GRATIA REX BOEMIE, na rubu dvouocasý lev s opisem GROSSI PRAGENSES. Groše zůstaly bez letopočtu.
Groš byl součástí soustavy drobné mince. Nařízení z března 1482 zavedlo ražbu haléřů, čtrnácti na groš, a od roku 1483 přibyl bílý peníz: groš se rovnal sedmi bílým penězům nebo čtrnácti haléřům. Ražba haléřů skončila roku 1498, protože byla pro mincovnu nevýhodná. Vladislav také obnovil ražbu dukátů; dukát s letopočtem 1511 je první datovanou českou mincí.
Vedle obyčejných grošů vznikaly tlusté groše na silnějším střížku, nejspíš dary vzácným návštěvám dvora. Pro určení obyčejných grošů je dodnes hlavní typologie Háskové z roku 1971, která třídí groše podle podoby lva na rubu. Podle odhadu badatelů České numismatické společnosti je v aukcích špatně zařazeno 30–40 % nabízených kusů a nová typologie se připravuje.





