Stříbrné groše z Freibergu
Stříbrné groše z Freibergu jsou míšeňské groše z hlavní mincovny Wettinů ve Freibergu, kde se razily od let 1338–1339 podle vzoru pražského groše. Prvním typem byl široký groš s liliovým křížem ve čtyřlistu a míšeňským lvem; míšeňský groš se pak vedle pražského stal nejdůležitějším platidlem střední Evropy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný kopový groš z období vlády Friedricha II. Saského patří mezi významné mince pozdního středověku. Ražba z mincovny Freiberg dokládá rozvinuté mincovnictví míšeňské...
Ovládací prvky výpisu
Groše zavedl kolem let 1338–1339 markrabě Fridrich II. Míšeňský. Tyto široké groše nesly ve čtyřlistu liliový kříž a na druhé straně vzpínajícího se míšeňského lva. Při zavádění grošové měny Wettinové stejně jako čeští králové povolali italské odborníky; Florenťané Augustin a Mikuláš vedli freiberskou mincovnu v letech 1364–1368 a jejich groše byly ještě později ceněny jako poslední ražené podle plnohodnotného florentského zlatého. V letech 1353–1485 se ve Freibergu vyrazilo přes 60 tun stříbra.
Z mnoha grošových typů vznikly ve Freibergu mimo jiné přilbové a štítové groše a v letech 1432–1444 kopové groše v hodnotě třetiny štítového groše, ražené s obrazem širokého groše; po nich do asi 1451 nové kopové groše s landsberským štítkem na kříži. Kopové groše spadají do doby vlády Fridricha II. Saského (1412–1464), zvaného Mírný, kurfiřta od roku 1428. Grošové období skončilo roku 1500 přechodem na velkou stříbrnou minci.
