Stříbrné guldeny Ludvíka I. Bavorského
Stříbrné guldeny Ludvíka I. Bavorského jsou jednozlatníky jihoněmecké měny z let 1837–1848, kdy bavorský král razil nový zlatý podle mnichovské mincovní smlouvy. Ta stanovila 24½ zlatého z kolínské hřivny ryzího stříbra a dělení zlatého na 60 krejcarů, takže zlatý obsahoval asi 9,545 g ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 gulden z roku 1839 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Ovládací prvky výpisu
Ludvík I. Bavorský (1786–1868) vládl Bavorsku od roku 1825 do abdikace v revolučním roce 1848. Za jeho vlády uzavřely Bavorsko, Württembersko, Bádensko, Hesensko-Darmstadtsko, Nasavsko a Frankfurt roku 1837 mnichovskou mincovní smlouvu, kterou vznikl jihoněmecký mincovní spolek. Smlouva sjednotila hodnotu zlatého v celém spolku a zavedla nové mince v hodnotě ½, 1 a 2 zlatých.
Jihoněmecké státy se předtím řídily 24zlatkovou stopou, jejich stříbrné mince se však oběhem ohraly natolik, že v průměru odpovídaly stopě 24½ zlatého. Smlouva tento stav uzákonila: z kolínské hřivny o 233,855 g ryzího stříbra se razilo 24½ zlatého a zlatý se dělil na 60 krejcarů. Jihoněmecký zlatý tak obsahoval asi 9,545 g ryzího stříbra, méně než rakouský konvenční zlatý s 11,69 g. Drážďanská smlouva z roku 1838 pak stanovila pevný poměr 1¾ zlatého za pruský tolar.
Bavorské guldeny Ludvíka I. nesou na líci králův portrét s opisem LUDWIG I KOENIG VON BAYERN, na rubu hodnotu 1 GULDEN a letopočet ve věnci. Jihoněmecký zlatý platil až do sjednocení německé měny; od 1. ledna 1876 ho nahradila marka.
