Stříbrné guldeny z Mnichova
Stříbrné guldeny z Mnichova razila bavorská mincovna v Mnichově od roku 1837, kdy Bavorsko přistoupilo k jihoněmecké měnové unii a gulden se z pouhé početní jednotky stal skutečnou stříbrnou mincí. Ražba skončila se zavedením říšské marky, kdy se za jednu marku počítalo 35 krejcarů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dvougulden Maxmiliána II. Bavorského z roku 1852 připomíná dobu, kdy Bavorské království patřilo k významným státům německého prostoru. Stříbrná ražba vyššího nominálu spojuje...
Stříbrný 1 gulden z roku 1839 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Ovládací prvky výpisu
V letech 1754–1837 byl bavorský gulden jen početní jednotkou pro účty a bankovky, mincí nebyl. Mnichovská mincovní smlouva z roku 1837 stanovila gulden na 2/49 kolínské hřivny, tedy 9,545 g ryzího stříbra, a zavedla mince v hodnotě ½, 1 a 2 guldenů. Smlouva tím uzákonila 24½zlatkovou stopu a gulden se dělil na 60 krejcarů. Vídeňská smlouva z roku 1857 pak gulden navázala na spolkový tolar v poměru 4 : 7. Guldeny prvních let nesou portrét krále Ludvíka I. Bavorského.
Mnichov razil i větší hodnotu jihoněmecké měny, 3½ guldenu neboli 2 tolary, například roku 1842. Po zavedení říšské marky platila marka 35 krejcarů a jihoněmecký gulden spolu s krejcarem zanikl k 1. lednu 1876.
