Stříbrné habsburské batzeny
Stříbrné habsburské batzeny jsou batzeny a půlbatzeny z Horního Porýní a Alsaska, kde Habsburkové drželi zemi i stříbrné doly. Batzen, zprvu za čtyři krejcary, se tu stal hlavní mincí Rappenského mincovního spolku, který habsburský arcivévoda Ferdinand roku 1584 přivedl k zániku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Batzen vznikl na konci 15. století jako stříbrná mince za čtyři krejcary, poprvé ražená v Bernu roku 1492. Brzy jej převzala další švýcarská a jihoněmecká místa. Ražba se však nedržela jednotné normy: zatímco první batzeny obsahovaly 1,67 gramu stříbra, v polovině 30. let 16. století už jen 1,44 gramu a méně. Říšské sněmy roku 1522 a 1524 se proti nim proto vyslovily.
V Horním Porýní a Alsasku určoval mincovnictví Rappenský mincovní spolek, založený roku 1403 habsburským zemským fojtem a městy Basilejí, Freiburgem, Colmarem a Breisachem. Roku 1533 učinil spolek batzen svou hlavní měnou: jeden batzen platil deset rappenů. Stříbro, ze kterého se razilo, pocházelo převážně z dolů na habsburském území.
Augšpurský říšský mincovní řád z roku 1559, vydaný za císaře Ferdinanda I., batzeny jako říšskou minci zakázal a spolek se mu roku 1564 podřídil. Konec mu připravil arcivévoda Ferdinand: vypověděl členům prodej stříbra z habsburských dolů a zřídil vlastní zemskou mincovnu v Ensisheimu. Poslední zasedání spolku se konalo v Colmaru 11. září 1584.
