Stříbrné habsburské forinty
Stříbrné habsburské forinty zahrnují stříbrné zlatníky, které se v Uhrách nazývaly forinty – od konvenčních ražeb kremnické mincovny s Madonou až po forinty rakouské měny s maďarským opisem z let 1868–1892. Forint rakouské měny vážil 12,346 g při ryzosti 900/1000 a dělil se na 100 krejcarů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Forint je maďarské jméno zlatníku (latinsky florenus), který byl v habsburských zemích od poloviny 18. století hlavní početní jednotkou. V konvenční měně od roku 1750 platil zlatník polovinu tolaru a 60 krejcarů. Kremnické tolary a zlatníky nesly od roku 1741 portrét Marie Terezie a na rubu Madonu s Ježíškem; od roku 1767 se změnil líc na uherský znak držený dvěma anděly a rub na sedící Madonu.
Rakouská měna z roku 1857 zavedla nový zlatník: z 500 g ryzího stříbra se razilo 45 kusů, takže zlatník vážil 12,346 g při ryzosti 900/1000 a obsahoval 11,111 g ryzího stříbra; nově měl sto krejcarů. Po rakousko-uherském vyrovnání dostaly Uhry roku 1868 vlastní typy – hlavu panovníka s opisem FERENCZ JÓZSEF A. CZÁSZÁR a uherský znak s korunou drženou dvěma okřídlenými génii, se značkami K. B. pro Kremnici a GY. F. pro Karlsburg.
Koncem roku 1869 dostal rub korunovaný spojený znak Uher a přidružených zemí a opis MAGYAR KIRÁLYSÁG; mincovna v Karlsburgu (Alba Iulia) zanikla roku 1871. Korunová měna z roku 1892 přepočetla forint na dvě koruny a stříbrné forinty postupně nahradila.





