Stříbrné habsburské guldeny
Stříbrné habsburské guldeny neboli zlatníky jsou stříbrné mince, které v habsburských zemích sloužily jako základní měnová jednotka až do zavedení korunové měny roku 1892. Jejich hmotnost a ryzost se měnily podle mincovní stopy – od konvenční měny poloviny 18. století po rakouskou měnu z roku 1857.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 60krejcar z roku 1571 byl vyražen za vlády Maxmiliána II. v kutnohorské mincovně. Představuje reprezentativní minci českého království 16. století a významný doklad...
Stříbrné 2 guldeny Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Ovládací prvky výpisu
Jméno gulden, česky zlatník, pochází od zlaté mince; stříbrné zlatníkové groše, předchůdci tolaru, měly na přelomu 15. a 16. století vyvážit hodnotu zlatého guldenu. V habsburských zemích se zlatník ustálil jako počítací jednotka a zároveň mince – tolar měl hodnotu dvou zlatníků.
V konvenční měně, platné od let 1750–1753 do roku 1857, se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 20 zlatníků; tolar o hmotnosti 28,06 g a ryzosti 833/1000 obsahoval 23,386 g ryzího stříbra a zlatník se dělil na 60 krejcarů. Roku 1852 se ryzost stříbrných mincí zvýšila na 900/1000 a tolar vážil 25,99 g. V této podobě vznikl i pamětní tolar neboli dvouzlatník k sňatku Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou 24. dubna 1854.
Vídeňská mincovní smlouva z 24. ledna 1857 zavedla rakouskou měnu: z 500 g ryzího stříbra se razilo 45 zlatníků, zlatník vážil 12,346 g při ryzosti 900/1000 a nově se dělil na 100 krejcarů. Jeden konvenční zlatník platil 1 1/20 nového. Korunová měna roku 1892 převedla zlatník na dvě koruny a stříbrné zlatníky postupně nahradilo zlato a stříbrná koruna.





