Stříbrné habsburské koruny
Stříbrné habsburské koruny razilo Rakousko-Uhersko v letech 1892–1916 ve dvou řadách: rakouské koruny ve Vídni a uherské korony v Kremnici. Obě měly stejnou hmotnost i ryzost a stejné hodnoty – jednokorunu, dvoukorunu a pětikorunu –, lišily se jazykem opisu, znakem a značkou K. B. na uherských mincích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století. Sada 6 ks
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Korunovou měnu přijaly obě poloviny monarchie roku 1892 společně, mince ale razila každá zvlášť. Náklady přechodu nesly Rakousko ze 70 % a Uhry ze 30 %. Jednotkou byla v Rakousku koruna o sto haléřích, v Uhrách korona o sto fillérech. Stříbrná jednokoruna vážila 5 g při ryzosti 835/1000 a obsahovala 4,175 g ryzího stříbra; zlatník dosavadní rakouské měny odpovídal dvěma korunám.
Uherské korony nesou maďarský opis FERENCZ JÓZSEF I. K. A. CS. ÉS M. H. S. D. O. AP. KIR. a na rubu svatoštěpánskou korunu drženou dvěma anděly. Rakouské koruny mají opis latinský. Kremnice jako jediná uherská mincovna ponechala na všech kovech značku K. B., zatímco Vídeň značku mincovny z mincí vypustila – podle ní se obě řady rozliší na první pohled.
Všechny stříbrné koruny nesou portrét Františka Josefa I. Rakouské pětikoruny z roku 1908 připomínají šedesáté výročí jeho vlády letopočty 1848 a 1908. Posledním ročníkem stříbrných korun je 1916; v letech 1917–1918 se razily už jen dvouhaléře a dvacetihaléře. Na korunovou měnu po roce 1919 navázala koruna československá.





