Stříbrné habsburské poltury
Stříbrné habsburské poltury jsou uherské drobné mince v hodnotě půl groše neboli 1½ krejcaru, které Habsburkové razili ve stříbře od konce 17. století. Na rubu nesou Madonu, patronku Uher. Poslední stříbrné poltury vznikly za Marie Terezie, než je roku 1761 nahradila poltura měděná.
Poltura vznikla v Uhrách jako odpověď na polské půltoraky, mince v hodnotě jeden a půl groše, které do země pronikaly. Stříbrnou polturu v hodnotě půl groše neboli 1½ krejcaru začal razit Leopold I.; v nálezech a starých aukčních katalozích se objevují poltury s letopočty od 90. let 17. století. Ražbu převzal i Josef I.
Typ zůstával dlouho stejný: na líci korunovaný znak nebo poprsí panovníka, na rubu Madona s Ježíškem, po stranách písmena P–H (Patrona Hungariae) a dole nápis POLTURA s letopočtem a dvojpísmenem mincovny, například N–B pro Nagybányu. Stříbrné a nouzově i měděné poltury razil také František II. Rákóczi za svého povstání, k habsburským ražbám však nepatří.
Karel III., v Rakousku Karel VI., zkoušel polturu razit z mědi, dochovaly se ale jen zkušební ražby. Marie Terezie ji ještě razila ve stříbře, mimo jiné v Kremnici a se značkou H–A i v tyrolském Hallu, odkud pochází poltura z roku 1752. Patentem z 27. března 1761 pak nařídila razit poltury z mědi, v souladu s přechodem habsburské drobné mince na měď. Josef II. už poltury nerazil.





