Stříbrné habsburské tolary
Stříbrné habsburské tolary provázejí habsburské země od tyrolských ražeb v Hallu po spolkové tolary Františka Josefa I. Hmotnost a ryzost tolaru se měnila s každou měnovou úpravou: tolar o 120 krejcarech podle patentu z roku 1694, konvenční tolar z kolínské hřivny, křížový tolar a lehčí spolkový tolar z roku 1857.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1818 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Tolar vznikl v Jáchymově, kde Šlikové od roku 1520 razili velkou stříbrnou minci podle saského zlatníkového groše: z hřivny osm kusů o hmotnosti 29,23 g a ryzosti 938/1000. Ferdinand I. převzal jáchymovskou mincovnu roku 1528 a tolar se stal habsburskou vládní mincí, ražený v Čechách i v alpských zemích, mimo jiné v tyrolském Hallu. V Čechách ho v letech 1561–1573 vystřídal zlatník, pak se tolar vrátil a zůstal hlavní velkou stříbrnou mincí až do 19. století.
Patent Leopolda I. Habsburského z roku 1694 stanovil říšský tolar na dva zlatníky, tedy 120 krejcarů. Marie Terezie ho na počátku vlády razila o hmotnosti 28,82 g a ryzosti 875/1000, tajná instrukce ze 7. 11. 1750 ho odlehčila na 28,14 g a 832/1000. Dohoda s Bavorskem z 21. 9. 1753 pak zavedla konvenční měnu: z kolínské hřivny ryzího stříbra (233,856 g) deset tolarů, každý s 23,39 g ryzího kovu.
Vedle konvenčního tolaru vznikl roku 1755 v Rakouském Nizozemí křížový tolar s ondřejským křížem a korunami na rubu, ryzosti 873/1000. Za Josefa II. se začal razit i ve Vídni a Kremnici, v letech 1795–1797 také v Praze. Obíhal asi o desetinu výš než konvenční tolar a sloužil k výplatě armád ve válkách s Francií. Tereziánský tolar s letopočtem 1780 se po smrti panovnice razil dál pro obchod s Tureckem a Levantou a jako obchodní mince přežil všechny ostatní habsburské tolary.
Poslední český tolar vyrazila pražská mincovna roku 1836. Rakouská měna od roku 1857 zavedla lehčí spolkový tolar o hmotnosti 18,5185 g a ryzosti 900/1000, rovný jednomu a půl zlatníku; Rakousko ho razilo do roku 1867, kdy z německého mincovního spolku vystoupilo. Korunová měna z roku 1892 tolarové období habsburských zemí uzavřela.
