Stříbrné haléře Karla IV. Lucemburského
Stříbrné haléře Karla IV. Lucemburského jsou drobné mince z doby panovníka, který byl českým králem od roku 1346 a císařem od roku 1355. Haléř, původně fenik z Hallu ve Švábsku, se razil ze stříbra, ale s postupným zhoršováním z něj stříbro mizelo, až přestal být stříbrnou mincí.
Karel IV. (1316–1378) vládl jako český král a římský král od roku 1346 a od roku 1355 byl císařem. Jeho doba potřebovala vedle velkého pražského groše stále drobnější platidla pro každodenní nákupy, a haléř patřil mezi nejmenší z nich.
Haléř dostal jméno podle města Schwäbisch Hall, kde se razil stříbrný fenik zvaný denarius hallensis; prameny ho zmiňují kolem roku 1200. Ve Švábsku se haléř zprvu rovnal feniku, císařský edikt z roku 1385 jeho hodnotu snížil na polovinu. Haléře se postupně zhoršovaly tak, že přestaly být stříbrnými mincemi; rozlišovaly se bílé, červené a černé.
V Čechách se krátce před koncem Karlovy vlády razily duté, jednostranné haléře – starší s obrazem svatého Václava, mladší se lvem a ke konci jeho vlády i s portrétem panovníka. Pevné místo v soustavě dostal haléř až mincovním řádem z roku 1384, za Václava IV., který ho stanovil na čtrnáctinu groše.
