Stříbrné hemidrachmy z Tabarystánu
Stříbrné hemidrachmy z Tabarystánu pocházejí z hornatého kraje na kaspickém pobřeží severního Íránu, který odpovídá dnešní provincii Mázandarán. Drobné stříbrné mince sásánovského vzhledu tu razili místní vládci s titulem ispahbad a po roce 760 i místodržitelé abbásovských chalífů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu, ražená za vlády místního vládce Sulajmána v rámci abbásovského chalífátu, představuje pozoruhodné propojení islámské moci s...
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu pochází z období vlády abbásovského chalífátu a představuje výjimečné spojení islámské moci s místní sásánovskou tradicí. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Tabarystán si po zániku Sásánovské říše dlouho udržel samostatnost pod vlastními vládci, kteří užívali titul ispahbad. Teprve roku 760 porazilo abbásovské vojsko posledního z nich a kraj se stal řádnou provincií chalífátu. Hornaté vnitrozemí ovládaly místní rody i potom, už jako poplatní vazalové.
Hemidrachma, tedy polovina drachmy, vážila v Tabarystánu zhruba dva gramy. Mince si podržely sásánovský obraz: na líci korunované poprsí, na rubu oltář s posvátným ohněm a dvě stojící postavy. Datum se psalo písmem pahlaví, které se v kaspické oblasti udrželo déle než jinde v Íránu.
Arabská správa tento typ nezrušila. Polodrachmy sásánovského vzhledu se razily i za abbásovských místodržitelů, například za Chálida ibn Barmaka, s datací 770/771. Na části ražeb místodržitelů se objevuje jejich jméno arabským kúfským písmem.





