Stříbrné hemidrachmy
Stříbrné hemidrachmy jsou poloviny drachmy. V řeckých městech šlo o drobnou stříbrnou minci v hodnotě tří obolů, numismatika ale stejně nazývá i stříbrné ražby Tabaristánu na jižním pobřeží Kaspického moře z 8. století, které ještě po arabském dobytí napodobovaly mince perských Sásánovců.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu, ražená za vlády místního vládce Sulajmána v rámci abbásovského chalífátu, představuje pozoruhodné propojení islámské moci s...
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu pochází z období vlády abbásovského chalífátu a představuje výjimečné spojení islámské moci s místní sásánovskou tradicí. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Hemidrachma vznikla jako polovina drachmy, tedy tři oboly. V řeckém světě patřila k nižším stupňům soustavy, která počítala všechny hlavní hodnoty ve stříbře – od tetradrachmy přes drachmu až po drobné oboly. Při attické drachmě kolem 4,3 g vážila hemidrachma zhruba polovinu, a kov byl tedy totéž plnohodnotné stříbro jako u větších nominálů. Zmenšenou hodnotu nesla menší hmotnost, nikoli horší slitina.
Zcela jinou kapitolou jsou tabaristánské hemidrachmy. Tabaristán, hornatá země na jižním břehu Kaspického moře, si po pádu Sásánovské říše ještě sto let udržel vlastní vládce z rodu Dábújovců. Jejich stříbrné mince přesně opakovaly typ krále Husrava II. (590–628): na líci korunovanou bustu s pahlavským nápisem, na rubu oltář s posvátným ohněm a dvěma strážci. Vážily asi 1,9 g, tedy polovinu sásánovské drachmy, a proto je numismatika nazývá hemidrachmami.
Roku 760 Tabaristán dobyli Abbásovci a začlenili jej jako provincii chalífátu. Arabští místodržitelé však staré mince nenahradili: dál razili stříbrné hemidrachmy téhož perského vzhledu, jen do pahlavského opisu dosazovali svá jména a letopočty tabaristánské éry. Teprve koncem 8. století tyto ražby ustaly a místní oběh převzal běžný arabský dirham. Stříbrná hemidrachma tak v Tabaristánu přežila říši, která ji kdysi zavedla.





