Stříbrné investiční mince Bern
Stříbrné investiční mince Bern pocházejí ze švýcarské federální mincovny v Bernu, která od roku 1998 nese jméno Swissmint. Od 50. let 19. století razí švýcarské franky; stříbrné oběžné mince vydávala až do konce 60. let 20. století, kdy je nahradil měďnikl. Dnes razí také pamětní mince.
Švýcarský spolkový stát zavedl frank jako jednotnou měnu zákonem ze 7. května 1850. Vlastní mincovnu zatím neměl, a tak se první mince razily v Paříži, Bruselu a Štrasburku. Roku 1855 dal kanton Bern spolku k dispozici svou nepoužívanou mincovnu na Gerberngrabenu a v ní začala pracovat federální mincovna. Protože brzy nestačila, postavil spolek novou budovu ve čtvrti Kirchenfeld podle návrhu Theodora Gohla, dokončenou v roce 1906; je kulturní památkou národního významu.
Švýcarsko vstoupilo roku 1865 do Latinské mincovní unie. Pětifrank ze stříbra o ryzosti 900 tisícin byl neomezeným platidlem, menší stříbrné mince o ryzosti 835 tisícin jen mincemi drobnými. V roce 1922 se pětifrank vrátil s novým motivem alpského pastevce podle Paula Burkharda; do roku 1928 vážil 25 g, od roku 1931 jen 15 g při ryzosti 835 tisícin.
Když hodnota stříbra převýšila nominál, přešly mince v roce 1968 na měďnikl; poslední stříbrné pětifranky vyšly s letopočtem 1969 a staré stříbrné mince byly v roce 1971 staženy z oběhu. Od 1. ledna 1998 nese mincovna jméno Swissmint a jako samostatná součást federální finanční správy razí oběžné, pamětní i sběratelské mince a medaile.
