Stříbrné investiční mince Hamburk
Stříbrné investiční mince Hamburk pocházejí z hamburské městské mincovny, nejstarší dosud činné mincovny v Německu, kde se podle dochovaných zpráv poprvé razilo roku 834. Od roku 1875 značí své ražby písmenem J a dnes vyrábí část německých oběžných mincí i pamětní mince Spolkové republiky Německo.
První mince vznikly v Hamburku v roce 834, mincovní právo tehdy držel hamburský arcibiskup. Město později mincovnu koupilo od holštýnských hrabat a ve 14. století razilo takzvaný věčný fenik, který na rozdíl od dřívějších brakteátů nepodléhal každoroční výměně. Roku 1435 udělil císař Zikmund Lucemburský Hamburku právo razit zlaté zlatníky a v roce 1553 se tu poprvé razily tolary a portugalózy.
Za francouzské okupace se provoz roku 1813 zastavil a budovu mincovny zničil velký požár v roce 1842. Novou mincovnu na Norderstraße otevřel Hamburk až v roce 1875; jako devátá mincovna Německého císařství dostala devátou literu abecedy – písmeno J, protože I a J se tehdy nerozlišovaly. Po těžkém poškození ve druhé světové válce obnovila činnost v roce 1948 a v roce 1982 se přestěhovala do nové budovy ve čtvrti Rahlstedt.
Dnes je Hamburská mincovna zemským podnikem města Hamburk a jednou z pěti mincoven, které razí mince Spolkové republiky Německo. Z 38 pětimarkových pamětních mincí let 1967–2001 bylo 23 ze stříbra o ryzosti 625 tisícin a hmotnosti 11,2 g.
