Stříbrné investiční mince Vídeň
Stříbrné investiční mince Vídeň pocházejí z vídeňské hlavní mincovny, jejíž počátky tradice klade do konce 12. století. Razila stříbro habsburské monarchie, například zlatníky rakouské měny z let 1857–1892, a od roku 1989 pokračuje jako akciová společnost Münze Österreich na vídeňském Heumarktu.
Podle tradice začalo mincovnictví ve Vídni stříbrem, které babenberský vévoda Leopold V. dostal roku 1194 jako výkupné za anglického krále Richarda Lví srdce. Listinně je vídeňská mincovna doložena v roce 1397, tehdy v ulici Wollzeile. Od roku 1715 se pro ni užívá označení hlavní mincovní úřad, roku 1752 se přestěhovala do Himmelpfortgasse a od roku 1835 sídlí v budově na Heumarktu, kde pracuje dodnes.
V soustavě písmenných značek habsburských mincoven nesla Vídeň písmeno A – zavedené v roce 1766 pro ražby Josefa II. a od konce roku 1780 pro všechny; od roku 1872 se značka na vídeňské mince už nedávala. Za rakouské měny (1857–1892) se zde razil stříbrný zlatník neboli florin: z 500 g ryzího stříbra se razilo 45 zlatníků, mince měla ryzost 900 tisícin a vážila 12,35 g.
Po roce 1918 se Vídeň stala jedinou mincovnou nové Rakouské republiky. K 1. lednu 1989 se hlavní mincovní úřad, do té doby podřízený ministerstvu financí, změnil na akciovou společnost Münze Österreich, kterou vlastní Rakouská národní banka. Ta razí rakouské euromince i investiční mince ze zlata a stříbra.
