Stříbrné kopějky
Stříbrné kopějky jsou ruské mince od reformy roku 1535 do roku 1931. Nejdřív to byly drobné šupinky z rozklepaného stříbrného drátu, po reformách Petra I. Velikého zůstalo stříbro vyšším nominálům počítaným v kopějkách a sovětské stříbrné ražby ukončila až výměna za měďnatý nikl.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Ovládací prvky výpisu
Kopějka vznikla roku 1535 při měnové reformě, kterou za nezletilého Ivana IV. Hrozného provedla regentka Jelena Glinská. Byla stříbrná a vážila asi 0,68 g. Razila se z kousku rozklepaného stříbrného drátu, takže měla nepravidelný oválný tvar – proto se jí říká drátěná kopějka nebo šupinka. Hmotnost postupně klesala až na 0,38 g roku 1698.
Pokus nahradit stříbro mědí v letech 1656–1663 skončil znehodnocením peněz a měděnou vzpourou v Moskvě. Natrvalo přešla jednotlivá kopějka do mědi až za Petra I. Velikého: měděné kopějky se razily od roku 1704 a poslední drátěné stříbrné kopějky vznikly roku 1718. Stříbro od té doby patřilo vyšším nominálům počítaným v kopějkách – desetikopějkovému grivenníku, padesátikopějkové poltině a v 19. století také mincím 5, 15, 20 a 25 kopějek.
Sovětský stát na carskou soustavu navázal. V letech 1921–1923 razilo sovětské Rusko stříbrné 10, 15 a 20 kopějek ryzosti 500/1000 a padesátikopějku a rubl ryzosti 900/1000; padesátikopějky 1922 nesou na hraně iniciály mincmistra P. L. Od roku 1924 pokračovaly stříbrné ražby se znakem SSSR. Roku 1931 je nahradily nové mince z měďnatého niklu, stříbrné se měly vrátit k přetavení – a stříbrná kopějka tím skončila.
