Stříbrné koruny z Kungsholmenu
Stříbrné koruny z Kungsholmenu pocházejí ze švédské státní mincovny, která v letech 1850–1974 sídlila ve stockholmské čtvrti Kungsholmen a byla jedinou mincovnou země. Razily se tu i stříbrné dvoukoruny: do roku 1940 z 80% stříbra, poté až do roku 1966 ze 40% stříbra, poslední s portrétem krále Gustava VI. Adolfa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Švédská Královská mincovna se roku 1850 přestěhovala z Mincovního náměstí ve Starém Městě do bývalých strojíren Samuela Owena na Kungsholmenu, které stát koupil roku 1847. Od té doby byla jedinou švédskou mincovnou oprávněnou razit mince, medailony a žetony. Ražba tu skončila roku 1974, kdy výrobu převzala nová mincovna v Eskilstuně.
Švédská koruna nahradila roku 1873 v rámci Skandinávské měnové unie riksdaler v poměru 1:1. Dvoukoruny se razily od roku 1876 do roku 1971; do roku 1940 obsahovaly 80 % stříbra, poté až do roku 1966 jen 40 %, tedy 5,6 g. Na líci nesou portrét panovníka, na rubu státní znak. Poslední stříbrné dvoukoruny patří Gustavu VI. Adolfovi (1882–1973), který nastoupil na trůn v 67 letech.





