Stříbrné krejcary českého království
Stříbrné krejcary českého království se v Čechách razily od zavedení zlatníkové měny Ferdinandem I. roku 1561 až do roku 1856. Během té doby se měnily měnové soustavy i nabídka násobků, od dvoukrejcaru po třicetikrejcar. Jednoduchý krejcar přešel v roce 1760 na měď, vyšší krejcarové hodnoty se dál razily ze stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v pražské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Oběhový 24krejcar z roku 1800 představuje běžnou minci habsburské monarchie z období vlády Františka II. Jde o typický nominál přelomu 18. a 19. století, který dokládá fungování...
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Krejcar se na našem území poprvé razil od roku 1561 v rámci zlatníkové měny Ferdinanda I., a to v Praze, Jáchymově a Vratislavi. Vedle krejcaru vznikaly dvoukrejcary, desetikrejcary a třicetikrejcary. S návratem k tolaru v roce 1573 krejcarové nominály načas zmizely. Znovu je zavedli čeští stavové mincovní reformou roku 1619 – tříkrejcary, dvanáctikrejcary, čtyřiadvacetikrejcary a čtyřicetiosmikrejcary.
Za dlouhé mince v letech 1620–1623 se razily nejrůznější krejcarové násobky špatné jakosti; po kaládě zůstaly v oběhu jen tříkrejcar, krejcar a jeho díly. Leopold I. přidal patnáctikrejcary a šestikrejcary. Za Marie Terezie razila jediná česká mincovna v Praze krejcarové hodnoty od půlkrejcaru po třicetikrejcar; s konvenční měnou přibyly od roku 1754 dvacetikrejcary a desetikrejcary.
V roce 1760 nahradila stříbrný jednokrejcar měď, ve stříbře zůstaly vyšší hodnoty. Pražská mincovna za Františka II. razila ve stříbře mimo jiné dvacetikrejcary, desetikrejcary, šestikrejcary a tříkrejcary. Od roku 1852 se ryzost stříbrných mincí zvýšila na 900/1000 a Praha razila už jen dvacetikrejcary. Dvacetikrejcar 1856 se značkou C je poslední českou habsburskou vládní ražbou.
