Stříbrné krejcary Christopha Franze von Busecka
Stříbrné krejcary Christopha Franze von Busecka razilo bamberské knížecí biskupství v posledních letech své samostatnosti. Biskup vládl od roku 1795 do roku 1802 a jeho dvacetikrejcary z roku 1800 jsou podle nápisu na rubu raženy podle konvenční stopy – šedesát kusů z jedné hřivny ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v pražské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) byl zvolen bamberským knížecím biskupem v roce 1795, uprostřed válek s revoluční Francií. Bamberk tehdy patřil mezi duchovní státy, které v letech 1794–1796 razily takzvané kontribuční tolary z církevních nádob a dobrovolně odevzdaného stříbra na obranu proti Francouzům.
Dvacetikrejcar z roku 1800 nese na rubu nápis LX EINE FEINE MARK NACH DEM CONVENTIONS FUSS: šedesát kusů mělo obsahovat jednu kolínskou hřivnu ryzího stříbra. Konvenční stopa, kterou Rakousko dohodlo s Bavorskem v roce 1753, počítala dvacet zlatých z kolínské hřivny; v roce 1756 k ní přistoupil i franský kraj, do něhož Bamberk patřil.
Dvacetníky a desetníky byly ve druhé polovině 18. století hlavním oběživem Rakouska, Uher a mnoha jihoněmeckých knížat i měst. Bamberské ražby skončily se zánikem biskupství: Buseck musel pod tlakem bavorské okupace 29. září 1802 odstoupit a knížecí biskupství bylo v roce 1803 sekularizováno.





