Stříbrné krejcary Ferdinanda I. (V.) Habsburského
Stříbrné krejcary Ferdinanda I. (V.) Habsburského jsou hlavně dvacetníky z let 1835–1848, ražené ve Vídni (A), Kremnici (B) a Praze (C). Patřily ke konvenční měně: dvacetník platil třetinu zlatého a šestinu tolaru, zatímco jednotlivý krejcar se tehdy razil z mědi a ze stříbra byly jen jeho násobky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar z roku 1844 je dokladem rané fáze modernizace habsburské měny. Certifikace UNC Details potvrzuje velmi dobrý stav zachování, ačkoliv lícní strana byla v...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand I. (V.) Habsburský, zvaný Dobrotivý (1793–1875), byl rakouským císařem a českým králem v letech 1835–1848, uherským králem jako Ferdinand V. už od roku 1830. Za jeho vlády stále platila konvenční měna, zavedená v polovině 18. století: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo dvacet zlatých, tedy deset tolarů, a zlatý se dělil na šedesát krejcarů.
Dvacetník, mince v hodnotě dvaceti krejcarů, platil třetinu zlatého a šestinu konvenčního tolaru, nikoli třetinu tolaru, jak se někdy chybně uvádí. Razil se od roku 1754; Ferdinandovy dvacetníky nesou na líci hlavu císaře s vavřínovým věncem a na rubu dvouhlavého orla s číslicí 20.
Stejné jméno „krejcar“ přitom znamenalo dvojí kov. Jednotlivé krejcary a jejich zlomky byly měděné a vedle konvenčního stříbra obíhala ještě měď a papír takzvané vídeňské měny; konvenční měděný krejcar s letopočtem 1816 se dokonce razil se stejným datem až do roku 1850. Stříbrné dvacetníky a desetníky tak stály na straně konvenčního stříbra, ne mědi.
Dvacetníky se razily ve Vídni, v Kremnici a v Praze, která si značku C podržela až do svého zrušení roku 1857. V revolučním roce 1848 vznikl dvacetník s jeho jménem ve Vídni a uherská vláda razila v Kremnici vlastní dvacetníky, rovněž se jménem Ferdinanda V., ale s maďarským opisem a obnovenou značkou KB.





