Stříbrné krejcary Ferdinanda I. Habsburského
Stříbrné krejcary Ferdinanda I. Habsburského zahrnují drobný krejcar i jeho velké násobky. Za Ferdinanda se krejcar stal měřítkem celé soustavy: zlatý měl 60 krejcarů a tolar podle říšského řádu z roku 1551 krejcarů 72 – toto číslo nesly Ferdinandovy tolary z let 1556–1560; guldiner z roku 1559 nesl číslo 60.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 72 krejcar Ferdinanda I. z roku 1556, ražený v Hallu. Výrazná portrétní ražba s bohatou titulaturou a dvouhlavým orlem. Historicky cenný kus z raného období habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) vládl v rakouských zemích, od roku 1526 v Čechách a Uhrách a později jako císař. Krejcar zdědil jako hotovou minci: vznikl v Meranu za tyrolského hraběte Menharda II. a jméno dostal podle dvojitého kříže na líci. Mincovna se roku 1477 přestěhovala do Hallu a v Rakousku krejcar zavedl už Fridrich III. Platil čtyři vídeňské feniky a šedesát krejcarů činilo jeden zlatý.
Jednoduchý krejcar se v 16. století razil z nízkoprocentní stříbrné slitiny, billonu, a v 18. století přešel na měď. Plné stříbro proto nesly jeho násobky. V Hallu se 6- a 12krejcarové kusy razily od roku 1482 a z tyrolského stříbra tam vznikl i velký guldiner v hodnotě 60 krejcarů, předchůdce tolaru. Ferdinandovy krejcary se razily v Rakousku; v Čechách se v krejcarech začalo počítat až v jeho posledních letech.
Říšský mincovní řád z roku 1551 stanovil tolar na 72 krejcarů s 27,50 g ryzího stříbra. Ve větším množství ho razil jen Ferdinand I., a to v letech 1556–1560; tyto tolary nesou číslo 72 na prsou říšské orlice. Řád z roku 1559 zavedl říšský guldiner za 60 krejcarů s číslem 60 a podle něj se od roku 1561 počítalo i v Čechách, kde se vedle zlatníků razily 30, 10, 2 a 1krejcary.





