Stříbrné krejcary Ferdinanda II. Habsburského
Stříbrné krejcary Ferdinanda II. Habsburského zachycují nejhlubší propad stříbrné mince v českých dějinách. Kiprové 24 a 48 krejcary z let 1621–1623 obsahovaly jen zlomek stříbra a kaláda je odepsala na osminu. Po kaládě se znovu razily plnohodnotné krejcarové mince, například pražské tříkrejcary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Vzácný 48krejcar z období kipperové měny za vlády Ferdinanda II. odráží dramatickou hospodářskou krizi a měnový chaos počátku třicetileté války.
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand II. Habsburský (1578–1637), římský císař od roku 1619, vládl v době, kdy krejcarové mince v jeho zemích prošly inflací i obnovou. Krejcar a jeho násobky se razily ze stříbra s příměsí mědi a podíl stříbra v nich se za kipru a wipru propadl.
Roku 1618 se z vídeňské hřivny ryzího stříbra razilo 19 zlatých v mincích. Smlouvou z 18. ledna 1622 pronajal Ferdinand ražbu v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích konsorciu, v němž byli Hans de Witte, Karel z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna a další, a podle smlouvy se z hřivny razilo 79 zlatých. Ryzost hrubších mincí klesla až na dva loty, tedy osminu stříbra. Takové byly i velké kiprové krejcarové mince, jako 48 a 24 krejcary.
Vyhlášením kalády 28. prosince 1623 se dlouhá mince v Čechách devalvovala: 48 krejcar platil už jen 6 krejcarů, šedesátikrejcar rovněž 6 a stopadesátikrejcar 20 krejcarů. Po kaládě se znovu razila plnohodnotná mince včetně tříkrejcarů. Jednotkou pro plnohodnotnou minci se místo pražské hřivny stala vídeňská o 280 g.





