Stříbrné krejcary Ferdinanda Karla Tyrolského
Stříbrné krejcary Ferdinanda Karla Tyrolského pocházejí z Tyrolska, kterému arcivévoda vládl v letech 1646–1662; předtím za něj vládla matka Claudia Medicejská. Krejcar je mince tyrolského původu: jeho předchůdce se od roku 1271 razil v Meranu a jméno dostal podle dvojitého kříže.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand Karel Tyrolský (1628–1662) byl synem tyrolského zeměpána Leopolda V. a Claudie Medicejské. Po otcově smrti vládla za něj až do jeho plnoletosti v roce 1646 matka, potom byl tyrolským zeměpánem až do své smrti. Proslul nákladným životem, kvůli němuž prodával a zastavoval statky a práva.
Krejcar má tyrolské kořeny. Od roku 1271 se v Meranu razil groš s dvojitým křížem na líci, podle něhož brzy dostal jméno. V 15. a 16. století se krejcar rozšířil po celém jihu německy mluvících zemí a říšský mincovní zákon z roku 1551 z něj učinil jednotku drobné stříbrné mince; 60 krejcarů tvořilo zlatý.
Krejcar se zprvu razil ze slitiny stříbra a mědi, od 17. století se však jednoduchý krejcar většinou razil jen z mědi a stal se drobnou mincí, jejíž nominální hodnota převyšovala hodnotu kovu. Trojkrejcary Ferdinanda Karla nesou na líci jeho poprsí s opisem jména a na rubu dva znaky s číslicí 3.
Mincovna v Hallu, kde se tyrolské krejcary razily, pracovala ještě dlouho po Ferdinandu Karlovi. Posledními mincemi, které tu vznikly, byly krejcary Andrease Hofera z doby tyrolského boje za svobodu.
