Stříbrné krejcary Františka Serafína z Ditrichštejna
Stříbrné krejcary Františka Serafína z Ditrichštejna razil olomoucký biskup a kardinál v biskupské mincovně v Kroměříži, jediné, kde dával razit drobné stříbro. Tříkrejcar z roku 1619 patří k posledním kroměřížským ražbám před stavovským povstáním, po němž přišla léta kiprové mince s dramaticky lehčími tříkrejcary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
František z Ditrichštejna (1570–1636) byl olomouckým biskupem od roku 1599 a téhož roku se stal kardinálem. Roku 1608 mu Rudolf II. potvrdil starobylé mincovní právo olomouckých biskupů. Prvními mincemi nové biskupské mincovny v Kroměříži byly patrně dvoukrejcary a tříkrejcary.
Dukáty a tolary dával kardinál později razit i v Brně a Olomouci, drobné stříbro ale jen v Kroměříži: tříkrejcary, dvoukrejcary, krejcary a půlkrejcary. Kroměřížská ražba skončila se stavovským povstáním roku 1619. Tříkrejcar s tímto letopočtem nese na líci poprsí kardinála s číslem 3 a na rubu znakový štít s letopočtem.
Pro tříkrejcar v zemích Koruny české vydali stavové mincovní řád 28. června 1619. Hned nato začalo období kiprové mince, kdy se tříkrejcary razily s hmotností pouhých 0,8–0,9 g. Po kaládě roku 1623 se jejich hmotnost vrátila na 1,6 g.
