Stříbrné krejcary Karla II. Eugena
Stříbrné krejcary Karla II. Eugena jsou dvacetikrejcary württemberského vévody z doby, kdy se švábský kraj přidal ke konvenční měně. Württembersko ji přijalo spolu s ním roku 1756. Kus z roku 1763 nese na rubu württemberský znak se třemi parohy, hodnotu 20 a heslo PROVIDE ET CONSTANTER.
Řazení produktů
Výpis produktů
Mince 20 krejcarů z roku 1763 vydaná za vlády Karla II. Eugena, vévody z Württemberska, představuje zajímavý příklad pozdně barokního mincovnictví Svaté říše římské. Tato...
Ovládací prvky výpisu
Karel II. Eugen (1728–1793) se stal württemberským vévodou jako devítiletý roku 1737; vládnout začal roku 1744 a samostatně od roku 1755. Vévodství leželo ve švábském kraji Svaté říše římské, který roku 1756 přistoupil ke konvenční měně – dohodě, kterou roku 1753 uzavřely Rakousko a Bavorsko.
Podle konvence se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 20 zlatých a dvacetikrejcar byl jedním z hlavních nominálů této soustavy. Šedesát dvacetikrejcarů dávalo 20 zlatých, takže na jeden kus připadalo necelé 3,9 g ryzího stříbra; zbytek slitiny tvořila měď. Na líci württemberského dvacetikrejcaru z roku 1763 je poprsí vévody ve vavřínovém věnci, na rubu korunovaný znak se třemi parohy, hodnota 20 a letopočet.
Ve Švábsku se konvenční mince počítaly výš, než udávala jejich hodnota. Bavorsko konvenci brzy opustilo a od roku 1760 přešla většina jihoněmeckých zemí na 24zlatkovou stopu, v níž konvenční zlatý platil 1 zlatý 12 krejcarů. Dvacetikrejcar tak v běžném oběhu obíhal za 24 krejcarů.
