Stříbrné krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna
Stříbrné krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna jsou drobné mince olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu (biskupem 1664–1695) z jeho mincovny v Kroměříži. Biskup ji po roce 1665 od základu přestavěl a od roku 1668 ji spravoval sám; ražba drobných nominálů biskupství výrazně vynášela.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v pražské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu (1624–1695) byl olomouckým biskupem od roku 1664 až do smrti. Olomoučtí biskupové měli mincovní právo, které roku 1608 potvrdil Rudolf II. kardinálu Františku z Dietrichsteina. Karel II. na ně navázal a po roce 1665 razil opět v Kroměříži, kde dal mincovnu na Sladovnách od základu přestavět.
Od roku 1668 vedl mincovnu biskup přímo, bez nájemce, a využíval jen vardajny – úředníky, kteří dohlíželi na jakost a váhu mincí. Kroměřížská mincovna tehdy zažila největší rozkvět. Ražba drobných nominálů přinášela biskupství značný zisk, a vídeňský dvůr proto bohaté biskupské mincovnictví nesl nelibě.
Krejcarové nominály tvořily od kalády roku 1623 jádro drobné mince v českých zemích: v oběhu tehdy zůstaly tříkrejcar, krejcar a jeho díly. Tříkrejcar, lidově groš, patřil k hlavním stříbrným drobným mincím, které biskupské mincovny razily.





