Stříbrné krejcary Leopolda V. Tyrolského
Stříbrné krejcary Leopolda V. Tyrolského jsou především desetikrejcary, které razila mincovna v tyrolském Hallu za arcivévody Leopolda V. (1586–1632). Ten Tyrolsko a Přední Rakousy spravoval od roku 1619 jako místodržitel a v letech 1623–1632 jako zeměpán; hodnotu nesou číslicí 10 pod poprsím.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1632, ražený v Hallu. Bohatě dekorovaný typ s ceremoniálním portrétem panovníka a výrazným erbem je ukázkou vyspělého tyrolského...
Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1623, ražený v Hallu. Vzácnější typ s malou hlavou a detailním erbem je atraktivní ukázkou tyrolské mincovní tvorby v období třicetileté...
Ovládací prvky výpisu
Krejcar je původem tyrolská mince. Poprvé se razil v Tyrolsku po roce 1271 a jméno dostal podle dvojitého kříže na rubu. Za arcivévody Leopolda V. (1586–1632), mladšího bratra císaře Ferdinanda II., vznikaly v Hallu hlavně stříbrné desetikrejcary. Hodnotu nesou číslicí 10 v kartuši pod poprsím, opis LEOPOLDVS D. G. ARCHID. AVSTRI. a na rubu korunovaný znak s tituly vévody burgundského a hraběte tyrolského (DVX BVRGVN. COMES TIROLIS).
Leopold zpočátku nebyl světským vládcem. Od mládí byl biskupem pasovským a štrasburským, ačkoli neměl vyšší svěcení. Tyrolsko spravoval od roku 1619 jako místodržitel a od roku 1623 jako zeměpán. Biskupství se vzdal roku 1626 a téhož roku se oženil s Claudií Medicejskou. Proměnu jeho postavení ukazují i desetikrejcary: na ražbě z roku 1623 je poprsí v prostém oděvu, na ražbě z roku 1632 v brnění a s arcivévodským kloboukem.
Leopoldovy první zeměpanské ražby vznikly na samém konci období kiprů a wiprů (1620–1623), kdy zeměpáni v celé Říši razili drobné mince se sníženým obsahem stříbra a těžší staré kusy přetavovali. Leopold zemřel roku 1632 ve Schwazu.
