Stříbrné krejcary Marie Terezie
Stříbrné krejcary Marie Terezie prošly třemi měnovými úpravami: přeceněním patnáctníků a šestníků roku 1751, konvenční měnou z roku 1753 a přechodem nejnižších hodnot na měď roku 1760. Ve stříbře se razily hodnoty od půlkrejcaru po třicetikrejcar, od roku 1754 hlavně dvacetníky a desetníky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1778 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1777 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1777 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1775 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1775 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrný 17krejcar císařovny Marie Terezie ražený roku 1753 v Grazu. Elegantní ukázka tereziánského mincovnictví, spadající do období měnové reformy a sjednocení habsburské...
Marie Terezie převzala roku 1740 mincovní soustavu Leopolda I. Habsburského z roku 1694, v níž se tolar rovnal 120 krejcarům. Z drobných stříbrných mincí se razily hlavně patnáctikrejcary a šestikrejcary, které ale v oběhu platily víc, než zněla jejich hodnota. Roku 1751 proto jejich ražbu zastavila a nahradila je sedmnáctníky a sedmníky; kusy ražené od 1. 1. 1751 se přeznačily z XV a VI na XVII a VII.
Dohoda s Bavorskem z 21. 9. 1753 zavedla konvenční měnu, v níž se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo dvacet zlatých. Od roku 1754 přibyly dvacetikrejcar a desetikrejcar, roku 1758 třicetikrejcar o hmotnosti 7,01 g a ryzosti 833/1000 a roku 1764 pětikrejcar s ryzostí jen 375/1000. Dvacetník měl hodnotu třetiny zlatého, tedy šestiny konvenčního tolaru; konvenční mince nesly u letopočtu malý křížek.
Nejmenší stříbrné hodnoty vážily méně než gram a měly tak nízkou jakost, že se do konvenční měny nezahrnuly. Od roku 1760 je proto nahradily měděné krejcary a grešle, první kreditní mince u nás. Ve stříbře zůstaly jen vyšší krejcarové hodnoty; pražská mincovna, jediná činná v Čechách, razila stříbrný krejcar naposledy roku 1760, dvacetníky v letech 1754–1761, 1765 a 1768–1780.
Krejcary Marie Terezie razily vedle Prahy Vídeň, Štýrský Hradec, Hall, Günzburg i uherské mincovny. Kremnické patnáctníky nesly na rubu Madonu jako patronku Uher. Od roku 1766 musely mince nést iniciály mincmistra a vardajna, například vídeňské I. C.–S. K. nebo I. C.–F. A.
