Stříbrné krejcary Maxmiliána II. Habsburského
Stříbrné krejcary Maxmiliána II. Habsburského razily české mincovny v letech 1564–1573, kdy v Čechách platila zlatníková měna podle říšského řádu z roku 1559. Vedle zlatníku za 60 krejcarů vznikaly kusy po 30, 10, 2 a 1 krejcaru; roku 1573 se země vrátila k tolaru. Krejcary se tehdy razily ze slitiny stříbra a mědi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) byl korunován českým králem roku 1562 a od roku 1564 vládl jako císař. Krejcarovou měnu převzal po svém otci Ferdinandovi I., který ji zavedl v Čechách mincovním řádem z 1. srpna 1561 a nahradil jí dosavadní tolar.
Zlatníková měna vycházela z augšpurského říšského mincovního řádu z roku 1559 a počítala v krejcarech. Zlatník o 60 krejcarech vážil 24,62 g při ryzosti 931/1000, zatímco tolar, který vytlačil, 28,93 g při ryzosti 895/1000. Krejcar sám byl jihoněmecká a alpská mince; jméno dostal podle dvojitého kříže na groších ražených od roku 1271 v Meranu.
V 16. století se krejcary razily ze slitiny stříbra a mědi. Od 17. století se jednoduché krejcary razily většinou už jen z mědi, takže stříbrné krejcary Maxmiliánovy doby představují starší podobu nominálu.
Krejcarová soustava narážela na odpor mincovních odborníků i veřejnosti. Když se říšské stavy přestaly řádem z roku 1559 řídit, doporučila česká komora návrat k tolaru; zemský sněm se pro něj vyslovil koncem ledna 1573 a Maxmilián souhlas oznámil 17. března 1573. Krejcarová řada tím v Čechách skončila a nahradily ji tolary a jejich díly, bílé groše a bílé peníze.
