Stříbrné krejcary moravských stavů
Stříbrné krejcary moravských stavů vznikly za stavovského povstání v letech 1619–1620, kdy Morava přešla od grošů ke krejcarové soustavě. Stavové razili v Olomouci hlavně 12 a 24 krejcary s trojhranem ovinutým vinnou révou, moravskou orlicí a heslem UNIO TE STANTE VIREBO. Po Bílé hoře je Ferdinand II. stáhl.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Moravští stavové se k povstání českých stavů připojili roku 1619 a převzali i mincovnictví. Obnovili mincovnu v Olomouci, umístěnou ve zrušené jezuitské koleji, kde postupně působili mincmistři Cantor a Baltazar Zwirner. Podobně jako v Čechách nahradila staré bílé a malé groše krejcarová měna; krejcar se tak do českých zemí vrátil po téměř půlstoletí.
Moravští stavové razili 12 a 24 krejcary, 48 krejcar a tolar, ve zlatě násobky dukátu. Na mincích je trojhran ovinutý vinnou révou se slovem UNIO, moravská orlice a heslo UNIO TE STANTE VIREBO – „Stojíš-li se mnou, budeš silný“. Dvanáctikrejcar z roku 1620 nese po stranách trojhranu písmena B a Z, monogram mincmistra Baltazara Zwirnera.
Stříbra bylo v krejcarových nominálech málo a ubývalo ho. Český mincovní řád z 28. června 1619 stanovil dvanáctikrejcaru 4,666 g při ryzosti 531/1000 a už v říjnu 1619 snížil zrno dvanácti- a čtyřiadvacetikrejcarů o 9,4 %. Kurz tolaru přitom rychle rostl z 96 na 135–150 krejcarů. Zhoršené stavovské mince otevřely cestu kiprové minci; po Bílé hoře je Ferdinand II. nařízením z 5. prosince 1620 stáhl z oběhu. Zwirner pak razil znehodnocenou minci v dalších mincovnách, až byl roku 1624 zatčen.





