Stříbrné krejcary z Bamberku
Stříbrné krejcary z Bamberku jsou krejcarové mince bamberských knížat-biskupů, vládců církevního knížectví ve Francích. Dvacetikrejcar z roku 1800 nese výslovný odkaz na konvenční stopu, k níž franský kraj přistoupil roku 1756, a jméno posledního knížete-biskupa Christopha Franze von Buseck.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského vznikl ve Vídni roku 1814, v závěru napoleonských válek. Portrét panovníka obklopuje věnec, zatímco rub s korunovaným dvouhlavým orlem...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Konvenční stopa určovala, že se z kolínské hřivny ryzího stříbra razí mince v hodnotě 20 zlatých. Dvacetikrejcar, třetina zlatého, se proto razil v počtu šedesáti kusů z hřivny, což bamberské dvacetníky přímo uvádějí nápisem LX EINE FEINE MARK NACH DEM CONVENTIONS FUSE. Na druhé straně nesou znak biskupství a jméno knížete-biskupa.
Christoph Franz von Buseck byl zvolen bamberským biskupem roku 1795 jako sedmdesátiletý a stal se posledním knížetem-biskupem. Za válek s Francií dvakrát uprchl ze země, roku 1796 do Prahy a roku 1799 do Saalfeldu. V září 1802 obsadila knížectví bavorská vojska, Buseck se vlády vzdal a Bamberk připadl Bavorsku.





