Stříbrné krejcary z Briegu
Stříbrné krejcary z Briegu jsou krejcarové mince ze slezského Břehu, dnešního polského Brzegu. Mincovna sloužila nejprve lehnicko-břežským Piastovcům a po smrti posledního z nich roku 1675 razila pro Leopolda I. jako českého krále a slezského zeměpána, například stříbrné tříkrejcary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského vznikl ve Vídni roku 1814, v závěru napoleonských válek. Portrét panovníka obklopuje věnec, zatímco rub s korunovaným dvouhlavým orlem...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Lehnicko-břežská knížata Jiří, Ludvík a Kristián razila v letech 1639–1663 vlastní mince, nezávislé na zemských ražbách Habsburků. Rod slezských Piastovců vymřel 21. listopadu 1675, kdy v Břehu zemřel patnáctiletý kníže Jiří Vilém Lehnický, poslední legitimní mužský příslušník celé piastovské dynastie.
Za Leopolda I. pak Brieg razil vedle Vratislavi a Opolí jako jedna ze slezských zemských mincoven. Slezské ražby té doby měly vlastní zvláštnosti, například grešli neboli trojník v hodnotě tří čtvrtin krejcaru. Tříkrejcar s Leopoldovým portrétem a letopočtem 1679 z Briegu patří k těmto zemským ražbám.





