Stříbrné krejcary z Darmstadtu
Stříbrné krejcary z Darmstadtu pocházejí z mincovny hesensko-darmstadtských lankrabat, kterou roku 1618 založil Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský. Patří k nim dvacetníky lankraběte Ludvíka VIII. s opisem NACH DEM CONVENTIONS FUS, ražené po přistoupení hornorýnského kraje ke konvenční stopě roku 1763.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velmi vzácný stříbrný 20 krejcar z roku 1766 ražený v Hesensku-Darmstadtu za vlády lankraběte Ludvíka VIII. patří mezi nejvzácnější regionální ražby Svaté říše římské 18....
Ovládací prvky výpisu
Vlastní mincovnu otevřel lankrabě Ludvík V. v červnu 1618, když ukončil společnou mincovní politiku s Hesenskem-Kasselskem; za třicetileté války ji přesunul do lépe opevněné Niddy a do Darmstadtu se vrátila roku 1650. Hesensko-Darmstadtsko patřilo k hornorýnskému říšskému kraji, jehož vojenským velitelem byl od roku 1722 darmstadtský lankrabě.
Hornorýnský kraj přistoupil roku 1763 ke konvenční stopě, kterou roku 1753 dohodlo Rakousko s Bavorskem. Za lankraběte Ludvíka VIII. Hesensko-Darmstadtského (1691–1768) proto vznikaly 20krejcary s hesenským lvem uprostřed znaků a opisem NACH DEM CONVENTIONS FUS. Dvacetník měl hodnotu třetiny konvenčního zlatého.
