Stříbrné krejcary z Grazu
Stříbrné krejcary z Grazu razila zemská mincovna ve štýrském Grazu pro habsburské panovníky, od drobných krejcarů Ferdinanda II. Štýrského přes patnáctikrejcary Leopolda I. Habsburského až po sedmnáctikrejcary Marie Terezie z doby zavedení konvenční měny. Mincovna byla zrušena roku 1772.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 17krejcar císařovny Marie Terezie ražený roku 1753 v Grazu. Elegantní ukázka tereziánského mincovnictví, spadající do období měnové reformy a sjednocení habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Patnáctikrejcary vznikly jako válečná mince. Razily se z méně ryzího stříbra, aby se z nich daly výhodněji než z tolarů vyplácet žoldy a hradit válečné dodávky. Císař je poprvé dal razit v letech 1659–1665 a o dvacet let později jejich ražba ve velkém rozsahu pokračovala. Na jedné straně nesly poprsí panovníka, na druhé zemský znak a hodnotu XV.
Roku 1695 byla hodnota rakouských patnáctikrejcarů, které oběh bral za 18 krejcarů, zákonem zvýšena na 17 krejcarů. Když byla roku 1753 zavedena konvenční měna, začaly se místo starých patnáctikrejcarů razit skutečné sedmnáctikrejcary, a to až do roku 1765.
V letech 1766–1772 značila mincovna v Grazu své ražby písmenem D. Roku 1772 byla zrušena a roku 1777 definitivně rozpuštěna.





