Stříbrné krejcary z Kutné Hory
Stříbrné krejcary z Kutné Hory jsou hlavně čtyřiadvacetikrejcary, které v letech 1619–1620 razili vzbouření čeští stavové a jejich zvolený král Fridrich Falcký. Kutnohorská mincovna je razila pod mincmistrem Šebestiánem Hölzlem, bez portrétu, s korunou, českým lvem a opisem IN DEO FORTITUDO.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Ovládací prvky výpisu
Mincovní řád stavovské vlády z 28. 6. 1619 postavil vedle tolaru řadu krejcarových nominálů: čtyřiadvacetikrejcar o hmotnosti 7,97 g a ryzosti 0,625, dvanáctikrejcar, tříkrejcar a krejcar. Stavovské mince nenesly portrét, jen zemské znaky a opisy MONETA NOVA REGNI BOHEMIAE a IN DEO FORTITUDO.
V Kutné Hoře razili stavové pod mincmistrem Šebestiánem Hölzlem čtyřiadvacetikrejcar v letech 1619–1620 a dvanáctikrejcar, tříkrejcar a krejcar roku 1619. Týž mincmistr pokračoval za Fridricha Falckého, pro něhož Kutná Hora razila už roku 1619; roku 1620 přibyly šedesátikrejcar, sedmdesátikrejcar a osmačtyřicetikrejcar.
Po Bílé hoře razil Hölzl v Kutné Hoře za Ferdinanda II. Štýrského v období dlouhé mince 1620–1623 největší počet druhů krejcarových nominálů v dějinách mincovny – od čtvrtkrejcaru po třístakrejcar, protože se jejich hodnota s inflací rychle měnila. Po kaládě roku 1623 se mincovna vrátila k tolarovým nominálům a z krejcarových razila hlavně tříkrejcary.
