Stříbrné krejcary z Mnichova
Stříbrné krejcary z Mnichova jsou bavorské ražby z mnichovské mincovny, především dvacetikrejcary a desetikrejcary kurfiřta Maxmiliána III. Josefa Bavorského z 60. a 70. let 18. století. Bavorsko spolu s Rakouskem sjednalo roku 1753 konvenční měnu, od níž se však už po roce odchýlilo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1771, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Ovládací prvky výpisu
Konvenční měnu sjednaly Rakousko a Bavorsko v září 1753: z kolínské hřivny ryzího stříbra se mělo razit 10 tolarů nebo 20 zlatých. Bavorsko však smlouvu už po roce vypovědělo. Jihozápad Německa byl totiž plný drobných mincí horší jakosti s poměrně vysokou nominální hodnotou, a dobré konvenční mince se proto obchodovaly s přirážkou.
Od roku 1755 počítalo Bavorsko konvenční zlatý za 1 zlatý 12 krejcarů. Z hřivny se tak dál razilo 20 zlatých, ale v účetní měně platily 24 zlatých. Tento kurz, zvaný čtyřiadvacetizlatková stopa, převzala od roku 1760 většina jihoněmeckých a západoněmeckých území. Dvacetikrejcar v ní platil 24 krejcarů a desetikrejcar 12.
Dvacetikrejcary a desetikrejcary, německy zvané Kopfstück, byly ve druhé polovině 18. století hlavním oběživem Rakouska, Uher a mnoha jihoněmeckých knížat a měst.
