Stříbrné krejcary z Olešnice
Stříbrné krejcary z Olešnice představují slezskou ražbu knížecí i stavovské autority. Olešnice, dnes polská Oleśnica, vyráběla drobné hodnoty i vyšší krejcarové násobky. Její mincovní dějiny spojují místní vévody se stavovským povstáním a následnými měnovými zásahy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Ovládací prvky výpisu
Za Karla II., knížete olešnického a kladského, vznikaly vedle tolarů tříkrejcary a krejcary. V letech 1620–1621 pracovala mincovna také na vládních emisích Fridricha Falckého: doloženy jsou čtyřiadvaceti- a osmačtyřicetikrejcary. Roku 1621 zde navíc vznikl třicetikrejcar slezských stavů pod správou mincmistra Jana Tuchmanna.
Pozdější olešnické drobné stříbro zahrnovalo tříkrejcary, krejcary a půlkrejcary za württemberských knížat. Císařské námitky proti nepovoleným nominálům vedly v letech 1711–1712 k přerušení provozu. Mincovní činnost definitivně skončila roku 1717; jednotlivé krejcarové typy proto dokládají různé etapy i různé vydávající autority.
